Zveřejněno 24.7.2026 , Aktualizováno 10.8.2026

  Jakub Mrocek

Medvědi na Slovensku: kolik jich je, kde žijí a mapa útoků

O medvědech se na Slovensku v posledních letech mluví hlasitěji než kdykoli předtím. Titulky, mimořádné situace v okresech, politická prohlášení o přemnožení, plošný odstřel. V tom všem snadno zapadne jednoduchá otázka: co o medvědech na Slovensku říkají data a co je jen součást sporu.

My trávíme většinu času v terénu s fotopastmi a při natáčení zvěře na Slovensku. Medvědi nám pravidelně procházejí záběry, takže nás zajímá především to, co reálně dělají a kde se pohybují, ne kdo má v politické hádce navrch. Tento článek shrnuje nejlepší dostupná čísla a střízlivě je vysvětluje: kolik medvědů na Slovensku žije, kde se nejčastěji vyskytují, zda jsou opravdu přemnožení, jak velké je riziko útoku a co dělat, když na medvěda narazíte. Užitečné je to i pro české turisty a fotografy, kteří na Slovensko jezdí do hor. Od Tater po Fatru jde o stejná pohoří a oblasti, o kterých je řeč dál v článku.

Medvědi podle okresů: hlášení, útoky a úmrtí

Otázka, která lidi zajímá nejvíc, zní: je zrovna můj okres klidný, nebo problémový? Mapa níže to ukazuje podle oficiálních dat. Barva okresu odpovídá počtu hlášení výskytu medvěda v roce 2026 podle organizace Štátna ochrana prírody SR (slovenská státní ochrana přírody, dále ŠOP SR) a šrafovaný okraj označuje okresy s vyhlášenou mimořádnou situací z dubna 2025. Přepínačem vpravo nahoře přepnete mapu z hlášení na doložené útoky z let 2021 až 2026, takže je vidět nejen to, kde se medvědi hlásí, ale i kde reálně došlo k incidentům.

Stejná data nabízíme i v tabulce, seřazená podle počtu hlášení. Sloupec „útoky 2021-2026“ uvádí počet doložených incidentů v okrese (podle ŠOP SR a médií, seznam je neúplný), sloupec „úmrtí“ počet lidí, kteří od roku 2021 zemřeli při střetu s medvědem, a sloupec „mimořádná situace“ označuje okresy, na které se vztahuje vládní rozhodnutí z dubna 2025. Tři z těch čtyř úmrtí byla přímá smrtelná napadení (Liptovská Lúžna 2021, Hybe 2024, Detva 2025). Čtvrtým je žena, která v březnu 2024 v Nízkých Tatrách (okres Liptovský Mikuláš) zahynula po pádu do rokle při útěku před medvědem. K fyzickému kontaktu nedošlo, smrt ale způsobilo chování medvěda, takže ji počítáme mezi úmrtí i mezi útoky.

Kdy jsou medvědi nejaktivnější a kdy nejčastěji útočí

Medvědi jsou na Slovensku aktivní zhruba od dubna do listopadu, přes zimu většina spí v brlohu. Nahlášená pozorování proto vrcholí v létě. S útoky je to ale jinak a právě tento rozdíl je na grafu níže nejzajímavější:

Tyto dvě křivky se nepřekrývají, a to je podstatné. Shromáždili jsme všechny doložené útoky medvěda na Slovensku od roku 2021 do srpna 2026, celkem 58 případů, a vyplývá z nich toto:

• Útoky mají dva vrcholy: březen a červen. V březnu jich máme deset, v červnu devět. Pozorování přitom vrcholí až od května do července.
• Silný je i srpen se sedmi případy a říjen se šesti. Ve třech říjnových napadený sbíral houby.
• Doložený útok evidujeme v každém měsíci roku. Nízká sezona tedy neznamená nulové riziko, jen méně střetů.
• Útoky se dějí přes den. Z 55 případů, u nichž známe čas, se 54 odehrálo za světla, nejčastěji ráno.
• Útočí převážně medvědice. Ve 34 z 40 případů, u nichž známe pohlaví zvířete, šlo o samici.
• Jde o obranu, ne o lov. Mezi doloženými případy ze Slovenska není ani jeden predační útok, tedy takový, při kterém by medvěd člověka lovil jako kořist.

Tyto vrcholy tedy nevysvětluje počet medvědů ani lidí v lese, ale to, co obě strany v daném měsíci dělají. Na jaře se lidé vydávají hluboko do terénu mimo cesty a medvědice jsou ještě u brlohů, v květnu a červnu vrcholí medvědí říje a na podzim vyrážejí do lesa houbaři. Jak takový útok probíhá a co při něm dělat, rozebíráme v samostatném článku o průběhu útoku medvěda.

Křivka pozorování vychází z veřejných hlášení a je orientační. ŠOP SR oficiální měsíční počty nezveřejňuje.

Každý z těchto útoků jsme podrobně rozebrali v samostatném článku o útocích medvědů na Slovensku: najdete tam všechny doložené případy v tabulce se zdroji i rozbor okolností, tedy kdy, komu a proč se to stává.

Mapu je třeba číst správně. Hlášení není útok ani míra nebezpečí. Je to veřejné nahlášení, že někdo medvěda viděl nebo našel jeho stopu, takže čísla odrážejí i to, kolik lidí se v okrese pohybuje a jak aktivně hlásí. Vysoký počet hlášení znamená, že s medvědem je třeba počítat, ne že na vás čeká za každým rohem.

Ke sledování pohybu ze dne na den slouží živé mapy hlášení. Oficiální provozuje Štátna ochrana prírody SR na portálu pozormedved.sk, odkud pocházejí i data v naší mapě výše. Najdete i další veřejné mapy, které sbírají téměř každé nahlášené pozorování medvěda. U každé takové mapy ale platí:

• Body znamenají nahlášené pozorování nebo výstrahu v daném čase, ne GPS sledování medvěda ani potvrzení, že tam ještě je.
• Většina hlášení jsou běžná pozorování nebo medvěd u kontejneru, ne útok. Jedno neznamená druhé.
• To, že ve vašem údolí za poslední týden není bod, neznamená, že tam medvěd není. A jeden bod zase neznamená, že je celý region nebezpečný.

Mapa je tedy užitečná k orientaci a k určení míst, kde zbystřit pozornost. Není to přesná předpověď pohybu medvědů a rozhodně není důvod k panice.

Co vás o medvědech zajímá

Tohle je náš rozcestník k tématu medvědů. Pokud už víte, co hledáte, jděte rovnou tam:

Útoky medvědů na Slovensku: co o nich víme z dat

Naše databáze všech 58 doložených útoků od roku 2021 s rozborem okolností a zdroji ke každému.

Jak přežít útok medvěda: co napadeným skutečně pomohlo

Co se děje v prvních sekundách útoku a co napadeným skutečně zachránilo život.

Co dělat při setkání s medvědem? Jak se mu vyhnout?

Praktický postup pro situaci, kdy medvěda vidíte a útok ještě nezačal.

Medvěd hnědý (Ursus arctos)

Biologický profil druhu: brloh, říje, mláďata, potrava a zimní spánek.

Mýty vs. fakta o medvědech: znáte rozdíl?

Co z toho, co o medvědech slýcháme, doopravdy platí.

Zkušenost se sprejem na medvědy: je účinný při útoku?

Příběh našeho kolegy Lukáše, který útok medvědice zvládl díky spreji.

Velký TEST sprejů na medvědy: Který je nejlepší?

Které spreje se dají koupit a co z nich splňuje mezinárodní minima.

Kolik medvědů žije na Slovensku?

Nejlepší dostupný vědecký odhad hovoří o přibližně 1 056 medvědech, s 95% intervalem spolehlivosti 1 012 až 1 275 jedinců. Toto číslo pochází z genetické studie Štátnej ochrany prírody SR a Karlovy univerzity v Praze, která zpracovala přes 2 000 vzorků medvědí srsti a trusu sebraných v letech 2019 až 2021. Výsledky byly zveřejněny v roce 2023 a shrnul je i vědecký portál Veda na dosah.

Nešlo o první takový odhad. Dřívější genetická studie z roku 2014 odhadla populaci na 1 256 jedinců. Rozdíl mezi oběma studiemi je v rámci statistické chyby, takže z nich nelze vyvozovat závěr ani o prudkém růstu, ani o poklesu. Sledování trendu navíc nebylo přímým cílem novější studie. Poctivá formulace tedy zní: máme řádově tisíc medvědů a data nepotvrzují, že by jich za poslední roky dramaticky přibylo.

Proč tedy slýcháte čísla jako 2 000, 2 600 i více? Protože se míchají různé metody počítání. Tradiční odhady vycházejí z pozorování, stop ve sněhu a hlášení o škodách. Jejich slabinou je, že stejného medvěda dokážou započítat i vícekrát. Medvěd má velký domovský okrsek a za pár dní projde přes několik katastrů. Když jeho stopu nebo samotného medvěda nezávisle zaznamenají lidé ve třech různých údolích, v součtech z jednoho medvěda snadno vzniknou tři. Přesně takhle se počty nafouknou.

Genetická metoda tento problém řeší. Z každého vzorku trusu nebo srsti se dá určit jedinečný profil DNA, tedy jakýsi otisk prstu konkrétního jedince. Stejný medvěd se tak spočítá jen jednou, i když po něm najdeme vzorky na pěti místech. Proto genetické sčítání vychází níž než součty z pozorování a považuje se za přesnější. Vyšší čísla z mysliveckých a lesnických kruhů stojí většinou právě na těchto tradičních metodách. Až příště uvidíte „přesné“ číslo, vyplatí se zeptat, z jaké metody vyšlo a z kterého roku je.

V roce 2025 se navíc rozběhl nový celoslovenský genetický monitoring. Jeho výsledky budou známé později, takže zatím jako referenční bod zůstává studie z roku 2023. Podrobnější informace o samotném druhu najdete v našem přehledu o medvědu hnědém (zatím jen slovensky).

Kde se medvědi na Slovensku vyskytují

Když si představíte hornatý pás Slovenska od Malé Fatry přes Nízké Tatry až po Poľanu, máte před sebou medvědí krajinu. Medvěd na Slovensku obývá převážně horské a podhorské oblasti středního a severního Slovenska a jeho areál se do roku 2022 rozšířil na přibližně 16 300 km². V nížinách na jihu a jihozápadě se s ním prakticky nesetkáte, chybí mu tam les i klid.

Hustota není všude stejná, právě naopak. Nejsilnější subpopulace žije v CHKO Poľana, kde studie eviduje kolem 278 medvědů, což odpovídá zhruba 13 jedincům na 100 km². Následují Velká Fatra se 146 jedinci, Malá Fatra se 123, oblast Vysokých Tater se 152, Nízké Tatry s přibližně 97 jedinci a Muránska planina se 71. Vyšší koncentrace jsou i v Kremnických vrších.

Pro lepší přehled uvádíme nejsilnější subpopulace podle genetické studie:

Pro běžného návštěvníka to znamená jedno. Šance potkat medvěda je nejvyšší právě v těchto pohořích, hlavně tam, kde se k přírodním zdrojům potravy přidává i potrava od lidí.

Medvědi se přitom nedrží hranic a tatranská populace je společná s Polskem. Genetická studie Institutu ochrany přírody Polské akademie věd, kterou si objednal polský Tatranský národní park, napočítala v polských Tatrách nejméně 64 medvědů (38 samic a 24 samců) ze vzorků srsti a trusu sebraných v roce 2023, oproti 56 v roce 2017 a 45 v roce 2013. Až 80 % medvědů z polské strany se podle této studie pohybuje přeshraničně a pravidelně přechází mezi Polskem a Slovenskem. Totéž zvíře se tedy může střídavě zdržovat na obou stranách hřebene. Roli hraje i roční období. Medvědi jsou na Slovensku aktivní zhruba od jara do pozdního podzimu a nejvíc území projdou za potravou na podzim, během takzvané hyperfágie. Hyperfágie je období před zimním spánkem, kdy medvěd hltá co nejvíc dostupné potravy a denně přijme i několikanásobně víc než jindy, aby nabral tukové zásoby na celou zimu. Právě tehdy se nejčastěji přiblíží k sadům, kukuřičným polím a okrajům obcí. V zimě většina medvědů prospí v brlohu, i když při mírných zimách a dostupné potravě nemusí být jejich spánek nepřerušovaný.

Jsou medvědi na Slovensku přemnožení? Co říká věda a co politika

Tohle je jádro celého sporu a odpověď je opatrnější, než by se z titulků zdálo.

Genetická studie odhadla počet medvědů, ale netestovala nosnou kapacitu prostředí, tedy kolik medvědů dokáže dané území uživit. Bez toho se „přemnožení“ vědecky ani nepotvrdí, ani nevyvrátí. K ověření by bylo potřeba ekologické modelování nosné kapacity a potravní nabídky, které zatím není k dispozici. Z hlediska dat proto platí jen to, že medvědů je řádově tisíc a že jich dramaticky nepřibývá.

Co se naopak prokazatelně mění, je počet konfliktů. Počet hlášení o výskytu medvědů u sídel podle slovenského ministerstva životního prostředí stoupl z přibližně 620 v roce 2021 na přibližně 1 950 v roce 2024. To je reálný administrativní údaj. Sám o sobě však nedokazuje, že přibylo medvědů. Může odrážet změnu jejich chování, dostupnost potravy od lidí, víc lidí v terénu i důslednější hlášení.

Za tímto chováním stojí konkrétní mechanismus. Nezabezpečené kontejnery, nelegální vnadiště, kukuřice v podhůří a rozšiřování zástavby do volné krajiny táhnou medvědy blíž k lidem. Studie potravní ekologie z Poľany a Veporských vrchů zjistila, že přibližně 20 procent energetické hodnoty potravy medvědů pocházelo ze zdrojů spojených s člověkem, například z obilnin, kukuřice a ovoce. Medvěd, který si zvykne na snadnou potravu u obce, ztrácí plachost a zůstává v blízkosti lidí. Takovému jedinci se říká synantropní a právě on nejčastěji způsobuje problémy.

Ve sporu tak stojí tři pozice. Věda hovoří o počtu kolem tisíce jedinců a přemnožení přímo netestovala. Vláda vyhlásila medvědy za přemnožené a opřela o to mimořádnou situaci i odstřel. Myslivecké a lesnické kruhy pracují s vyššími počty a žádají regulaci.

K tomu jedna věc, která se v debatě o „nadbytku“ medvědů skoro vždy vynechává. Aby druh dlouhodobě přežil, nestačí jakýkoli počet kusů. Potřebuje dostatečně velkou a propojenou populaci. Pokud klesne pod určitou hranici, začne se projevovat příbuzenské křížení, klesá odolnost vůči nemocem a populace se pomalu hroutí, i když na papíře nějací medvědi ještě jsou. Genetici proto nesledují jen holý počet, ale takzvanou efektivní velikost populace, tedy počet jedinců, kteří se reálně rozmnožují a předávají své geny dál. Na Slovensku ji studie odhaduje jen na přibližně 266. Západokarpatská populace je navíc rozdrobená a částečně izolovaná, protože toku genů brání dálnice D1, silnice E50 a údolí Váhu. Tisíc spočítaných medvědů tedy není totéž co tisíc medvědů ve zdravé, bezpečné populaci.

Na jaře 2025 vláda vyhlásila mimořádnou situaci v 55 okresech a schválila mimořádný odstřel až 350 medvědů s cílem stlačit populaci pod tisíc jedinců. Odborníci na velké šelmy označili číslo 350 za arbitrární, tedy vycucané z prstu. K právnímu rámci stručně: medvěd je přísně chráněný druh podle evropské směrnice o stanovištích, ta ale přes článek 16 připouští výjimky například pro veřejnou bezpečnost, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení a pokud se nezhorší stav ochrany druhu. Odstřel tedy není ani jednoznačně nezákonný, ani volná ruka k zásahu.

Odstřel navíc není novinkou posledních měsíců. Podle dostupných údajů na Slovensku za poslední dva roky uhynulo nejméně 383 medvědů, jen v roce 2024 jich bylo usmrceno kolem 144 a v roce 2025 ještě podstatně víc. Přesto počet útoků na lidi neklesl. Právě naopak, podle Štátnej ochrany prírody SR jich bylo v roce 2024 jedenáct a v roce 2025 až sedmnáct. To je pro celý spor klíčové. Kdyby problém způsoboval jen počet medvědů, roky s rekordním odstřelem by konflikty snížily. Nestalo se tak.

Z našeho pohledu proto data nejvíc podporují jeden závěr. Současné problémy pohání především chování medvědů a dostupnost lidské potravy, ne dokázaná populační exploze. Je to paradoxně dobrá zpráva, protože právě tyto příčiny, na rozdíl od holého počtu medvědů, dokážeme přímo ovlivnit. Víc o rozšířených omylech jsme rozebrali v článku mýty a fakta o medvědech (zatím jen slovensky).

Jsou medvědi nebezpeční? Riziko útoku v číslech

Útok medvěda na člověka je na Slovensku vzácný a zpravidla obranný. Podle dlouhodobých záznamů zoologa Robina Rigga, který se slovenským medvědům věnuje desítky let, a organizace Slovak Wildlife Society došlo v letech 1998 až 2025 k přibližně 124 incidentům, při nichž bylo zraněno 142 lidí a čtyři případy skončily úmrtím. V dlouhodobém průměru tak jde zhruba o čtyři až pět útoků ročně. Od roku 2021 si vedeme vlastní databázi a máme v ní 58 doložených útoků, při kterých zemřeli čtyři lidé. Ani jeden z těchto útoků nebyl predační, tedy takový, při kterém by medvěd člověka lovil.

V posledních letech jsou čísla výrazně nad tímto průměrem. Podle Štátnej ochrany prírody SR bylo v roce 2024 zaznamenáno jedenáct útoků a v roce 2025 až sedmnáct. Lesy SR potvrdily v roce 2021 první moderní doložený případ usmrcení člověka medvědem, muže u Liptovskej Lúžnej. V roce 2024 přibyla další dvě úmrtí: houbař u obce Hybe a žena, která v Nízkých Tatrách zahynula po pádu do rokle při útěku před medvědem. Zatím poslední smrtelné napadení se stalo 30. března 2025, kdy medvěd nad Detvou usmrtil 59letého muže. Právě tato tragédie spustila mimořádnou situaci i rozhodnutí o plánu odstřelu. V letech 2021 až 2025 tak záznamy uvádějí tři přímá smrtelná napadení a jedno související úmrtí. V roce 2026 záznamy na slovenském území žádné úmrtí neuvádějí.

Důležité je pochopit povahu těchto útoků, protože z ní vyplývá i obrana. Zdokumentované slovenské útoky mají obranný charakter, nejsou predátorské. Medvěd nepovažuje člověka za kořist. Reaguje defenzivně, když ho někdo překvapí z malé vzdálenosti, když narazí na medvědici s mláďaty, když do situace vběhne volně puštěný pes nebo když mu vítr donese pach člověka až na poslední chvíli. To je zásadní rozdíl oproti představě o šelmě, která číhá na turistu.

Jak takový defenzivní útok vypadá ve skutečnosti, ukazuje video našeho spoluzakladatele Lukáše. Medvědice na něj zaútočila z patnácti metrů a situaci zvládl díky obrannému spreji.

Riziko je proto třeba vidět ve správných proporcích. V absolutních číslech je nízké: mluvíme o jednotkách případů ročně při milionech návštěv slovenských hor. Zároveň je reálné a lokálně stoupá právě tam, kde medvědi ztrácejí plachost u obcí. Nízké riziko není totéž co nulové, a právě proto se vyplatí vědět, jak se chovat.

Co dělat při setkání s medvědem a jak snížit riziko

Většině problémů se dá předejít, protože skoro vždy jde o překvapení zblízka. Pár jednoduchých zásad riziko výrazně sníží:

• Na nepřehledných stezkách a při větru dělejte hluk, aby o vás medvěd věděl včas. Nechcete ho překvapit.
• Psa mějte na vodítku. Volně puštěný pes medvěda vyprovokuje a přivede ho zpátky k vám.
• Nenechávejte po sobě jídlo ani odpad a nepřibližujte se ke zbytkům potravy. Medvěd zvyklý na lidské jídlo je nebezpečný medvěd.
• Vyhýbejte se hustému porostu za soumraku a za svítání, kdy je medvěd nejaktivnější.
• Medvěda nikdy nekrmte a nechoďte si ho fotit zblízka.

Pokud na medvěda přesto narazíte, klíčové je nepanikařit a nerozbíhat se. Podrobný postup, jak se zachovat při přímém střetu a čím se liší obranný medvěd od zvědavého, jsme rozebrali v samostatném návodu co dělat při setkání s medvědem.

Pokud jde o aktivní ochranu, nejúčinnějším a zároveň nesmrtícím prostředkem je sprej na medvědy. V medvědích oblastech ho u sebe nosíme i my a v praxi se osvědčil. Není to univerzální pojistka a je třeba vědět, jak a kdy ho použít, ale mezi dostupnými možnostmi má nejlepší bilanci. Který sprej reálně funguje a proč, jsme podrobně otestovali v článku o nejlepším spreji na medvědy.

Často kladené otázky